Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Šedá hmota (lat. substantia grisea) je tmavší tkáň v mozku a v míše. Šedou hmotu tvoří především těla nervových buněk, rozvětvené dendrity a neuroglie. Obrázek: Příčný průřez mozkem – schematický nákres. Na povrchu mozkových hemisfér se nachází šedá hmota, uvnitř bílá hmota. Kromě toho jsou na obrázku znázorněny některé další struktury, které se nacházejí uvnitř mozku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také bílá hmota, černá hmota.

Šedý zákal neboli katarakta vzniká, když se v čočce uvnitř oka vytvoří „zakalená“ místa. Šedý zákal se postupně zhoršuje, způsobuje rozmazané vidění; není-li včas léčen, může způsobit i oslepnutí.

Sdílený lékový záznam je důležitou součástí systému eRecept. Sdílený lékový záznam umožňuje, aby všichni lékaři a farmaceuti, kteří danému pacientovi poskytují zdravotní služby, měli přístup k informacím o tom, jaké léky pacient užívá, a díky tomu mohli správně nastavit léčbu a chránit tak pacientovo zdraví. Viz také eRecept.

SDB je zkratka pro poruchy dýchání ve spánku.

Svalová hmota je celková hmotnost kosterních svalů. Vyjadřuje se v kilogramech. Kosterní svaly tvoří vysoké procento tělesné hmotnosti: to je obvykle nejvyšší přibližně mezi 20. a 30. rokem věku, poté s rostoucím věkem postupně klesá. Udává se, že například u 25letého muže s normální váhou tvoří svalová hmota asi 44 % tělesné hmotnosti, zatímco u ženy stejného věku představuje asi 37 %. Procenta se však mohou v jednotlivých případech výrazně lišit, v závislosti na úrovni tělesné aktivity, výživovém stavu apod. Viz také kosterní svalová tkáň, tělesná hmotnost, bioelektrická impedanční analýza.

Bílá hmota (lat. substantia alba) je světlejší tkáň v mozku a v míše. Bílou hmotu tvoří především nervová vlákna s myelinovými pochvami. Obrázek: Příčný průřez mozkem – schematický nákres. Na povrchu mozkových hemisfér se nachází šedá hmota, uvnitř bílá hmota. Kromě toho jsou na obrázku znázorněny některé další struktury, které se nacházejí uvnitř mozku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také šedá hmota, černá hmota.

Nechtěný úbytek tělesné hmotnosti neboli nevysvětlené hubnutí je nechtěný váhový úbytek o více než 5 % tělesné hmotnosti, bez dietního omezení a změny tělesné aktivity, což je podezřelým příznakem. Nutí lékaře k zamyšlení a pátrání po příčině. Tou může být onemocnění trávicího traktu, hormonální porucha, včetně onemocnění diabetes mellitus, duševní onemocnění apod. Vyšetření musí být komplexní. Viz také tělesná hmotnost, podváha, podvýživa, kachexie, hubnutí.

Základní hmota amorfní je bezbarvá, průhledná hmota rosolovité konzistence, která vyplňuje prostory mezi buňkami pojivové tkáně a kolagenními či elastickými vlákny, a slouží jako prostředí, přes které se dostávají živiny a zplodiny metabolismu z kapilár do buněk a naopak. Základní hmota amorfní je tvořena glykosaminoglykany, proteoglykany a glykoproteiny. Tyto molekuly jsou produkovány a vylučovány fibroblasty, které se nacházejí ve vazivu.

Hustota kostní hmoty neboli BMD (zkratka pochází z anglického názvu bone mineral density) je zjednodušeně řečeno obsah minerálů v určitém objemu kosti. BMD je výrazně ovlivněna působením hormonů, zvláště pak růstového hormonu a steroidních hormonů (včetně pohlavních hormonů). U normálně se vyvíjejících dětí a dospívajících BMD nejprve v průběhu života neustále roste. Mezi 25. a 30. rokem věku dosahuje své maximální hodnoty, což je označováno jako tzv. vrcholová kostní hmota. Poté BMD začíná postupně klesat. U žen po menopauze se úbytek kostní hmoty ještě zrychlí – a pokud mají nedostatek vápníku, nedostatek vitamin D a/nebo nedostatek pohybové aktivity, existuje u nich zvýšené riziko vzniku osteoporózy. Viz také kostní hmota, kostní tkáň, osteoporóza.

Černá hmota (lat. substantia nigra) je tmavá tkáň v mozku, konkrétně v oblasti středního mozku. Černá hmota je tvořena těly nervových buněk, které obsahují tmavý pigment. V černé hmotě vzniká dopamin, což je jeden z neurotransmiterů (látek přenášejících elektrické impulzy v nervovém systému). Nervové buňky v substantia nigra jsou svými výběžky spojeny s dalšími oblastmi mozku, jako je zejména žíhané těleso (lat. corpus striatum) v bazálních gangliích (lat. nuclei basales), což jsou oblasti šedé hmoty, které jsou uloženy hluboko uvnitř mozku. Pokud začnou nervové buňky v černé hmotě zanikat, může se rozvinout Parkinsonova nemoc. Obrázek: Schematické znázornění polohy černé hmoty v mozku. V levé části obrázku je vyznačen řez mozkem, napříč bazálními ganglii, resp. oblastí žíhaného tělesa (shora dolů: nucleus caudatus, globus pallidus, putamen). Umístění černé hmoty (lat. substantia nigra) je vyznačeno v pravé části obrázku. (Zdroj: Blausen.com staff (2014). Medical gallery of Blausen Medical 2014. WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI: 10.15347/wjm/2014.010. ISSN 2002-4436. Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=31574249) Viz také bílá hmota, šedá hmota.