Validace počtu sebevražd v ČR v roce 2024 – srovnání počtu sebevražd podle statistiky ČSÚ/ÚZIS a evidence PČR (analytická studie)

Úvod

Oficiální statistiky počtu sebevražd vycházející z dat ČSÚ jsou tvořeny spoluprací několika institucí. Vychází primárně z Listu o prohlídce zemřelého (LPZ), který vyplňuje lékař ohledávající zemřelého nebo lékař provádějící pitvu za účelem stanovení příčiny úmrtí. Pokud je sebevražda vyhodnocena jako základní příčina úmrtí, je takto tabelována a ve formě agregovaných tabulek prezentována na webu ČSÚ. Při procesu vyhodnocení příčin smrti jsou statistikům k dispozici pouze informace, které jsou uvedeny na LPZ, a údaje, které má k dispozici matriční úřad, kam je úmrtí též hlášeno. Více o předávání informací na LPZ.

Na LPZ lékař uvede informace o úmrtí v podobě dle obr. 1, který vychází z mezinárodního certifikátu pro příčiny smrti (MCDC – medical causes of deaths certificate, WHO). V případě sebevraždy by tedy měl lékař uvést v pol. 19, že se jednalo o sebevraždu, dále pak specifikovat mechanismus (popis) sebevraždy v pol. 20 a uvést datum události a MKN-10 kód v pol. 21.

Obrázek 1. Lékařská část mezinárodního potvrzení o příčinách smrti

Postup při úmrtí a způsob předávání Listu o prohlídce zemřelého je ošetřen legislativně (zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) s účinností od 1. dubna 2012 a novela vyhlášky č. 364/2015 Sb., kterou se mění vyhláška 297/2012 Sb., o Listu o prohlídce zemřelého, platná od 1. 1. 2016).

Lékař je v ČR dle výše uvedených právních předpisů povinen údaje na LPZ předat do 30 dnů od data úmrtí. Podle zákona č. 372/2011 Sb. se při všech násilných úmrtích, včetně sebevraždy, provádí zdravotní pitva na oddělení soudního lékařství. Podle dat za rok 2024 bylo pitváno 95 % všech úmrtí evidovaných jako sebevražda.

Lékař, který vyplňuje LPZ, nemá informace z výsledků policejního šetření. Navíc pitvu provádějící lékaři v drtivé většině případů nejsou na místě nálezu a mají naprosto kusé či žádné doprovodné informace. Je proto obtížné určit, jaký byl skutečný úmysl, zda se jednalo o sebevraždu, vraždu, nebo nehodu. Určit, zda jde o sebevraždu, je podle soudních lékařů nejobtížnější především u střetů s vlakem, u otrav a skoků nebo pádů z výšky.

Oficiální statistiky vychází pouze z toho, co uvede na LPZ lékař. Pokud není na LPZ jasně vyznačeno, že se jedná o sebevraždu, tedy jasný úmysl zemřít (MKN-10 kód X60–X84), nelze jej vyhodnotit jako sebevraždu a je zařazeno mezi tzv. úmrtí v důsledku události nezjištěného úmyslu.

Tabulka 1. Počet sebevražd dle evidence ČSÚ a Policejního prezidia (PP)

Zdroj: ČSÚ, PP

Rozdíl v obou zdrojích dat se až do roku 2023 pohyboval cca od 150 do 300 případů ročně. Počet sebevražd dle statistiky příčin smrti byl ve všech sledovaných letech nižší, počty jsou tedy podhodnocené a část sebevražd ze statistiky uniká.

Orientační porovnání v roce 2023 založené na datech o dokonaných sebevraždách Policejního prezidia (PP) a podrobnější analýzy mortalitních dat dle příčin naznačily rozsah podhodnocení a jeho regionální diferenciaci. Ukázalo se, že značná část úmrtí, která PP evidovalo jako úmrtí v důsledku sebevraždy, je evidována v kategorii nehod (střet chodce s vlakem, pád z výšky apod.) a v kategorii úmrtí v důsledku události nezjištěného úmyslu. Právě počet úmrtí v důsledku události nezjištěného úmyslu zhruba od roku 2016 vytrvale rostlo až do roku 2023.

Obrázek 2. Počet úmrtí v důsledku sebevraždy a v důsledku události nezjištěného úmyslu. Zdroj: ČSÚ

V počtu těchto událostí existovaly v letech 2018–2022 značné regionální rozdíly a zpravidla platí to, že v lokalitách, kde je vysoký počet událostí nezjištěného úmyslu, evidujeme méně sebevražd, a naopak.

Tabulka 2. Počet úmrtí na 100 000 obyvatel, průměr 2018–2022

Zdroj: ČSÚ

Validace v roce 2024

Podkladem pro validaci dat o počtech sebevražd byla v roce 2024 evidence Policejního prezidia ČR. Dle sdělení PP jsou tyto údaje vedeny ve smyslu ustanovení údajů o Policii ČR v informačních systémech vedených podle právních předpisů Ministerstva vnitra (viz také https://policie.gov.cz/clanek/databaze-is-etr.aspx) a existuje právní titul pro jejich vedení a PP vystupuje jako jejich správce. Ze strany ÚZIS ČR existuje právní titul pro vedení informačního systému Listu o prohlídce zemřelého, který je součástí Národního zdravotnického informačního systému (dále také jen „NZIS“) podle § 72 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o zdravotních službách“). Zároveň ve smyslu § 72 odst. 2 lze pro účely vedení této evidence využívat údaje získané z informačních systémů veřejné správy a zdravotních pojišťoven.

Od policejního prezidia byl získán soubor obsahující prezidiem vykázané počty sebevražd, který obsahoval 1547 záznamů. Počet záznamů, které byly napojeny z evidence ČSÚ/ ÚZIS a byly rovněž evidovány jako sebevražda, byl 1131 (1126) záznamů. U 46 záznamů nebyl k dispozici List o prohlídce zemřelého, u dalších 47 záznamů se jednalo o cizince bez dlouhodobého nebo trvalého pobytu nebo byl jiný nesoulad v evidenci.

Nejdůležitější složkou byly záznamy, které se podařilo napojit, avšak příčina smrti byla odlišná. Takových bylo 323, ty bylo nutné prověřit. Oprava byla provedena u 294 záznamů, u 29 případů je i nadále evidována odlišná příčina smrti, PP neposkytlo dostatek podkladů pro opravu záznamu nebo šetření nebyla ukončena, resp. na základě lékařské zprávy nebylo možné o sebevraždě uspokojivě rozhodnout (v 9 případech zůstal záznam evidovaný jako úmrtí v důsledku přirozené příčiny, ve 14 případech jako událost nezjištěného úmyslu a v 6 případech jako úmrtí v důsledku jiné vnější příčiny).

Tabulka 3. Případy sebevražd, kdy byla provedena oprava údajů na LPZ dle podkladů získaných z evidence PP podle původní příčiny smrti před opravou

Zdroj: ÚZIS

Zároveň byly prověřeny záznamy, kde byla evidována sebevražda dle LPZ, ale PP ji v evidenci nemělo. Takových záznamů bylo 137, z toho se v celkem 78 případech jednalo o sebevraždu i dle PP, avšak tato úmrtí nejsou ve statistice PP uzavřené v červnu zahrnuty (v 8 případech se jednalo o sebevraždu ve vězení či vazbě, 10x policie evidovala případ jako pokus, kdy k úmrtí mohlo dojít později, v 60 případech sebevražda byla dohlášena po uzávěrce nebo chyběla hlášenka). Dalších 11 případů bylo zcela bez záznamu v evidenci PP, 8 případů bylo po prověření opraveno v evidenci ČSÚ ze sebevraždy na nehodu. U zbývajících celkem 40 případů zůstává rozpor v evidenci, na straně PP se jedná o náhlé úmrtí nebo jinou příčinu, na straně ČSÚ zůstala sebevražda evidována.

Závěr

Celkový počet sebevražd v roce 2024 činil 1561, což je výrazně více ve srovnání s rokem předchozím. Zároveň došlo, v souladu s uvedenou validací, k poklesu počtu událostí nezjištěného úmyslu, náhodných úmrtí při střetu chodce s vlakem a náhodných pádů z budovy.

Výše popsané změny však jsou důsledkem provedené validace, nikoliv nárůstem v intenzitě sebevražednosti jako takové. Ty bude možné hodnotit až v nadcházejících letech, kdy budou data zvalidována shodným či podobným způsobem.

Tabulka 4. Vývoj počtu úmrtí na vybrané příčiny smrti

Zdroj: ČSÚ

Obrázek 3. Vývoj počtu úmrtí na vybrané příčiny smrti. Zdroj: ČSÚ