Rakovina prostaty: příčiny, příznaky a včasné rozpoznání

Jaké jsou příčiny vzniku rakoviny prostaty?

Přesné příčiny vzniku rakoviny prostaty sice zatím nebyly objasněny, ale jsou známy některé faktory, které mohou k rozvoji tohoto onemocnění přispět. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory patří:

• věk – zvýšený výskyt rakoviny prostaty je pozorován u mužů starších 50 let a vrcholí u sedmdesátníků a osmdesátníků [1];
• genetická predispozice – zvýšené riziko vzniku rakoviny prostaty mají muži, u jejichž dědečka, otce, strýce nebo bratra bylo toto onemocnění diagnostikováno;
• životní styl – podle některých studií je riziko vzniku rakoviny prostaty zvýšené u mužů, jejichž strava obsahuje velké množství kalorií a tuků (zejména živočišných) a málo vlákniny. Naopak určitý ochranný účinek zřejmě mají obiloviny, zelenina a sójové výrobky, a příznivý vliv má pravděpodobně i dostatečná tělesná aktivita.

Prevence

Dodržováním zásad zdravého životního stylu lze předcházet mnoha nemocem, včetně zhoubných nádorů. Odborníci doporučují zejména následující opatření:

• udržování přiměřené hmotnosti,
• pravidelná pohybová aktivita,
• zdravá strava,
• alkohol jen v malém množství, nebo nejlépe vůbec.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u rakoviny prostaty?

V časných stadiích, kdy je nádor malý a nachází se uvnitř tkáně prostaty, se nevyskytují žádné příznaky. Teprve když nádor naroste do takové velikosti, že tlačí na močovou trubici, objeví se potíže při močení [2]. V té době však již nádor může být rozšířený i mimo prostatu. Na pokročilou rakovinu prostaty mohou poukazovat i celkové příznaky, jako je horečka, noční pocení, vyčerpanost, pokles výkonnosti či nevysvětlený úbytek tělesné hmotnosti.

Pokud se objeví výše popsané příznaky, je třeba navštívit praktického lékaře, případně specialistu v oboru urologie a andrologie, aby objasnil příčinu. Pouze jeden z deseti mužů, kteří pociťují některé z výše uvedených příznaků, má skutečně karcinom prostaty; ve většině případů se jedná o tzv. benigní hyperplazii prostaty (viz článek Zvětšená prostata: co to je?). Zvětšená prostata se může vyskytnout přibližně u poloviny mužů starších 50 let. Pouze specializované lékařské vyšetření však může rozlišit mezi nezhoubným zvětšením prostaty a rakovinou prostaty.

Jaké existují vyšetřovací metody pro včasné rozpoznání rakoviny prostaty?

V zásadě existují dvě různá vyšetření, která lékaři používají k včasnému rozpoznání karcinomu prostaty: základním vyšetřením je stanovení hladiny PSA z krve a pohmatové vyšetření prostaty přes konečník.

Vyšetření hladiny PSA

Prostatický specifický antigen (PSA) je protein, který umožňuje pohyb spermií a je produkován epitelovými buňkami prostaty. V případě porušení vnitřní struktury prostaty se část PSA dostane do krve – a nárůst jeho hladiny je následně možné zjistit vyšetřením vzorku odebrané krve.

Zvýšená hladina PSA ještě nemusí znamenat nádorové onemocnění. Podezření je nejprve nutné potvrdit či vyvrátit následnými vyšetřeními [3, 4]. Je pravda, že včasné odhalení může zabránit úmrtí, pokud je provedeno u muže s vyšším rizikem vzniku karcinomu prostaty. Vyšetření hladiny PSA však může odhalit i nádory, které by bez testu nikdy nebyly odhaleny, muži by nezpůsobovaly žádné potíže a ani by nevyžadovaly léčbu. Zvýšená hodnota PSA navíc nemusí nutně znamenat, že se skutečně jedná o rakovinu prostaty. Mezi další možné příčiny zvýšené hladiny PSA patří:

• infekce močových cest,
• sportovní aktivita před vyšetřením, zvláště pak jízda na kole,
• pohlavní styk před odběrem vzorku krve,
• vyšetření konečníku prstem (viz výše) nebo transrektální ultrazvukové vyšetření prostaty (TRUS) před odběrem vzorku krve,
• zánět prostaty (prostatitida),
• zvětšená prostata (benigní hyperplazie prostaty).

Na základě doplňujících klinických vyšetření může lékař indikovat vyšetření zobrazovacími metodami, které v případě pozitivního nálezu pomohou lékaři nalézt možné ložisko. Samotné potvrzení diagnozy může zajistit pouze cílené odebrání vzorku tkáně (biopsie). Většina nádorů zjištěných při screeningu PSA navíc roste pomalu a nevyžaduje léčbu, protože nevede k onemocnění, natož k úmrtí. Nelze však dopředu předpovědět, který nádor pravděpodobně k onemocnění povede a který nikoli. Z tohoto důvodu se většina mužů, u nichž byl na základě vyšetření PSA zjištěn karcinom prostaty, rozhodne pro léčbu. Rizika protinádorové léčby by měl muž vždy diskutovat se svým ošetřujícím lékařem.

Vyšetření konečníku prstem

Při tomto vyšetření lékař jemně prohmatá prostatu poté, co vloží prst v ochranné rukavici do pacientova konečníku. Touto metodou lze zjistit pouze větší změny, které jsou hmatné na povrchu tkáně prostaty. Vyšetření netrvá dlouho a obvykle není bolestivé, ale někteří muži jej pociťují jako nepříjemné. Pokud lékař zjistí něco neobvyklého, odešle muže na další vyšetření, z jehož výsledků lze zjistit, zda se jedná o karcinom nebo nezhoubnou změnu.

Obrázek 1: Vyšetření konečníku prstem. (Zdroj: Unknown author – This image was released by the National Cancer Institute, an agency part of the National Institutes of Health, with the ID 7136, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5581404)

Na koho se mohu obrátit?

Screeningové vyšetření prostaty provádí praktický lékař a urolog.

Související odkazy

1. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Výskyt karcinomu prostaty (odkaz vede na web linkos.cz)
2. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Nádory prostaty – příznaky, vyšetření, stanovení diagnózy (odkaz vede na web linkos.cz)
3. Hendrik Van Poppel, Tita Albreht, Partha Basu, Renée Hogenhout, Sarah Collen, Monique Roobol: Serum PSA-based early detection of prostate cancer in Europe and globally: past, present and future. Nature Reviews Urology 2022, 19 (562–572). (odkaz vede na web nature.com)
4. Hendrik Van Poppel, Monique J Roobol, Christopher R Chapple,, James W F Catto, James N'Dow, Jens Sønksen, Arnulf Stenzl, Manfred Wirth: Prostate-specific antigen testing as part of a risk-adapted early detection strategy for prostate cancer: European Association of Urology position and recommendations for 2021. European Urology 2021, 80(6): 703–711. (odkaz vede na web sciencedirect.com)
5. Roman Zachoval, Ladislav Dušek, Marek Babjuk: Screening karcinomu prostaty v České republice. Praktický lékař 2019, 99(3): 102–109. (odkaz vede na web prolekare.cz)