Dlouhodobě tato dieta nemocného poškozuje stejně jako strava veganů (viz článek Vegetariánství, veganství apod.). Makrobiotická strava není vždy jasně definována. Je odvozena od slov makros bios – dlouhý život. Jde o rituální pravidla bez trvale definovaného obsahu podle staročínské filozofie jin a jang.
Údajně pozitivně působí celozrnné výrobky, zelenina, řasy, semena strukoviny, vše ostatní má vyvolávat disharmonii. Škodí prý například i brambory obsahem vody. Japonec G. Oshawa zavedl pro údajnou škodlivost potravin stupně –3 až +7. Makrobiotici jsou navíc ohroženi i plísní a přítomností olova a kadmia. Odmítají také mléko, ovoce, maso i mléčné výrobky.
Makrobiotické diety jsou založeny na rituálních a náboženských principech Východu. Jde o diety zejména s příjmem nemletých zrnin, klíčků a zeleniny. Tyto diety jsou nevhodné a vedou k proteinové (bílkovinné) podvýživě, snižování hodnot plazmatických bílkovin a k otokům. Jsou nevhodné pro obézní, diabetiky i jinak zdravé osoby.
Část pacientů však vychází z méně přísných a modifikovaných předpisů, kde je možný určitý příjem ryb a drůbežího masa. Tyto diety mohou být neškodné a u části nemocných efektivní. Setkali jsme se i s pacientkou, která si po dobu 10 let na makrobiotické dietě úspěšně držela hmotnost o 60 kg nižší, než bylo její životní maximum 140 kg. Odstranila tímto rituálem do té doby přítomné extrémní hmotnostní oscilace (výkyvy). Ryby a drůbež jedla alespoň jednou týdně. Neměla žádné známky nedostatku bílkovin. Projevy negativního účinku makrobiotických diet se mohou projevit zejména na skeletu u žen až po přechodu.
Ve všech nejasných situacích je vhodné pacienta biochemicky vyšetřit, ověřit, že není v proteinové malnutrici (podvýživě). Dietologickým rozborem je třeba zjistit, jaký má příjem živočišných bílkovin. Pokud je jeho přesvědčení pro vegetariánské a makrobiotické diety neovlivnitelné, je třeba ho přivést k co nejvíce prospěšné a nejméně poškozující variantě veganských či makrobiotických diet. Dnes je řada potravin obohacena některými složkami, které veganům mohou chybět. Pacient by měl být motivován k výběru obohacených potravin (např. vloček, mouky, margarínu či jogurtů).