4 min. čtení
V níže uvedeném textu jsou v závorkách kurzívou uvedeny latinské názvy.
Umístění a struktura slinivky břišní
Slinivka břišní (pancreas) se nachází u zadní stěny břišní dutiny, přímo za žaludkem. Na slinivce břišní rozlišujeme hlavu (caput pancreatis), tělo (corpus pancreatis) a ocas (cauda pancreatis) (obr. 1). Tvar tohoto orgánu bývá někdy přirovnáván k ploché hrušce. Slinivka břišní je uložena v kličce dvanáctníku, která má přibližně tvar písmene „C“. Ze slinivky do dvanáctníku ústí tzv. pankreatické vývody.
Obrázek 1: Slinivka břišní, dvanáctník a žlučník – schematický nákres. Dvanáctník (první část tenkého střeva) je vyznačen béžově, slinivka břišní žlutě, žlučník zeleně, tepny červeně a žíly tmavomodře. Světlemodrou barvou jsou vyznačeny pankreatické vývody: téměř celou délkou slinivky břišní se táhne hlavní pankreatický vývod. Část stěny dvanáctníku je na obrázku odstraněna, aby byly vidět kruhové řasy, které se nacházejí uvnitř. (Zdroj: depositphotos.com)
Uvnitř slinivky břišní se nacházejí Langerhansovy ostrůvky; ty si můžeme představit jako „ostrůvky“ buněk, které společně plní funkci endokrinních žláz (obr. 2). V Langerhansových ostrůvcích se nalézá několik různých typů tzv. ostrůvkových buněk (konkrétně A-buňky, B-buňky, D-buňky a PP-buňky), které produkují hormony. Většina z těchto hormonů ovlivňuje metabolismus sacharidů.
Obrázek 2: Vnitřní struktura slinivky břišní – schematický nákres. Ve výřezu vpravo jsou znázorněny jak exokrinní buňky slinivky břišní (acinární a duktální buňky), tak endokrinní buňky v Langerhansových ostrůvcích – tzv. ostrůvkové buňky (A-buňky, B-buňky, D-buňky a PP-buňky). (Zdroj: depositphotos.com)
Funkce slinivky břišní
Slinivka břišní produkuje jednak trávicí enzymy, jednak některé hormony. Její sekret (výměšek) kromě toho neutralizuje kyselou tráveninu ze žaludku, aby trávicí enzymy mohly v tenkém střevě optimálně fungovat.
Činnost slinivky břišní se mění podle situace, které je tělo v danou chvíli vystaveno. Produkci pankreatické šťávy může ovlivnit nejen to, zda člověk zrovna přijímá potravu či nikoli, ale i vizuální (zrakové), pachové a chuťové podněty. Jinými slovy, pokud zahlédneme lákavé jídlo, která zároveň neodolatelně voní (a třeba jej i ochutnáme), můžeme tím „nastartovat“ slinivku břišní, která začne vylučovat trávicí enzymy.
Hlavní funkce slinivky břišní jsou stručně shrnuty v následujících odstavcích.
Ochrana před žaludeční šťávou
Slinivka břišní produkuje sekret, který neutralizuje kyselou žaludeční šťávu. Tento sekret (neboli pankreatická šťáva) obsahuje hydrogenuhličitan, proto má zásaditou hodnotu pH. Slinivka břišní denně vyprodukuje přibližně 1,5 litru pankreatické šťávy.
Tvorba hormonů
Specializované buňky v Langerhansových ostrůvcích (viz výše) produkují inzulin (B-buňky), glukagon (A-buňky), somatostatin (D-buňky) a pankreatický polypeptid (PP-buňky). Všechny tyto látky se uvolňují přímo do krve, a to prostřednictvím krevních kapilár, které procházejí Langerhansovými ostrůvky. Hormony inzulin a glukagon hrají zásadní roli při regulaci hladiny glukózy v krvi.
Tvorba trávicích enzymů
Slinivka břišní vytváří mnoho důležitých trávicích enzymů, z nichž některé jsou produkovány jako neaktivní prekurzory (někdy označované i jako proenzymy či zymogeny). Nejdůležitější z těchto enzymů při trávení štěpí bílkoviny (proteiny), polysacharidy (včetně škrobu) a tuky. Konkrétně proteázy štěpí bílkoviny, lipázy slouží ke štěpení tuků, zatímco amylázy štěpí polysacharidy. Tyto trávicí enzymy jsou obsaženy v pankreatické šťávě; tu slinivka břišní vylučuje do tenkého střeva, kde probíhá největší část trávení a následného vstřebávání živin do krevního oběhu.
