Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Retinální znamená „sítnicový“ nebo „týkající se sítnice“. Viz také sítnice (lat. retina).

Retinakulum (lat. retinaculum) je tuhý pruh vaziva, který překlenuje šlachy (například v oblasti kotníku nebo zápěstí) a pomáhá je udržet na místě. Retinakula zabraňují tomu, aby se příslušná šlacha při zátěži příliš vzdálila od kosti. Například šlachy vedoucí od spodní části holeně k prstům na noze by se bez fixace prostřednictvím širokého retinakula zvedaly při každém ohnutí nohy v kotníku. Obrázek: Šlachové pochvy v pravé noze (vyznačeny modrou barvou) a retinakulum (označeno jako cruciate ligament), které přidržuje šlachy včetně šlachových pochev na svém místě. (Zdroj: By Henry Vandyke Carter - Henry Gray (1918) Anatomy of the Human Body: Gray’s Anatomy, Plate 441, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=561494)

Diabetická retinopatie je komplikace diabetu, kdy vysoká hladina cukru (glukózy) v krvi poškodí sítnici, tzn. velmi důležitou součást oka. Není-li diabetická retinopatie včas diagnostikována a léčena, může způsobit oslepnutí. Viz také diabetes mellitus, retinopatie.

Retinoidy je zastřešující pojem pro sloučeniny odvozené of vitaminu A (to znamená, že se buď vitaminu A podobají svou chemickou strukturou, nebo podobně jako vitamin A fungují). Retinoidy mohou být přírodní nebo syntetické a zahrnují celou řadu různých sloučenin; odborníci přitom rozlišují retinoidy první, druhé a třetí generace (viz obrázek níže). Retinoidy mají pozitivní účinek na pokožku a její vzhled, proto jsou často účinnou látkou v lécích používaných v dermatologii. Některé retinoidy lze koupit volně v lékárně bez lékařského předpisu (například k léčbě mírného akné nebo ke zmírnění příznaků stárnutí), jiné jsou dostupné pouze na lékařský předpis a obvykle se používají k léčbě závažnějších kožních onemocnění (jako je například psoriáza). Retinoidy se používají: lokálně – tyto jsou nejčastěji dostupné ve formě krémů či gelů, které lze aplikovat přímo na pokožku; systémově – tyto jsou k dispozici ve formě tablet či tobolek, užívají se perorálně (ústy). Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura retinoidů první, druhé a třetí generace. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: By Vaccinationist - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=52984072) Viz také vitamin A.

Retinopatie je odborný výraz pro onemocnění sítnice. Viz také retin(o)-, -patie, diabetická retinopatie.

Retinoblastom je zhoubný nádor, který vzniká v sítnici, tedy v zadní části oka. Retinoblastom se obvykle vyskytuje u dětí mladších 5 let. Předpokládá se, že vzniká již před narozením; proto se řadí mezi tzv. embryonální nádory. Retinoblastom může být geneticky podmíněn nebo se může vyskytnout sporadicky. Viz také retin(o)-, -blastom.

retino- (případně retin-) je předpona, která znamená „týkající se sítnice“ či „související se sítnicí“. Příklady: retinální – týkající se sítnice, retinoblastom – zhoubný nádor, který vzniká v sítnici, retinopatie – onemocnění sítnice, apod. Viz také sítnice (lat. retina) a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz retin(o)-.

Epiretinální membrána je tenká vrstvička vazivové tkáně, která se zejména u starších lidí může vytvořit v oblasti žluté skvrny na sítnici, tedy v oblasti nejostřejšího vidění. Postižený člověk pak může vnímat pokřivené tvary. Epiretinální membrána vzniká v důsledku buněčných změn, ke kterým dochází v zadní části oka, konkrétně mezi sklivcem a žlutou skvrnou. Buňky pocházející ze sítnice a dalších tkání v oku se uvolňují do sklivce a nakonec se usazují na povrchu žluté skvrny. Tyto buňky se pak mohou začít množit tím a vytvářejí „membránu“. V mnoha případech zůstává tato membrána velmi jemná a nemá žádný významný vliv na vidění. Někdy však membrána může pomalu zesilovat a nakonec vést k rozmazanému nebo zkreslenému vidění u postiženého oka. Ve většině případů se epiretinální membrána v oku vyvine bez jakýchkoli předchozích potíží. Tento typ epiretinální membrány se nazývá idiopatický. Někdy se však epiretinální membrána v oku vytvoří v důsledku odchlípení sítnice, úrazu, zánětu či jiných patologických stavů. Epiretinální membrána nevede k úplnému oslepnutí oka. Obvykle postihuje pouze centrální oblast vidění, nezpůsobuje ztrátu periferního vidění. Viz také membrána.