Optimalizace programu screeningu kolorektálního karcinomu

V České republice funguje Národní program od roku 2000. Do programu jsou zahrnuty osoby starší 50 let, kterým je v rámci péče nabízen kvalitativní guajakový nebo imunochemický test na okultní do (). V roce 2013 došlo k útlumu guajakových testů a od roku 2014 jsou dominantně využívány testy imunochemické (FIT). V současnosti však není adekvátně definován typ použitého FIT testu s vhodným poměrem a specificity pro kolorektální neoplázie. Pilotní projekt optimalizace stávajícího screeningu kolorektálního karcinomu ověří realizovatelnost a nákladovou efektivitu plošného zavedení jednotného validovaného kvantitativního imunochemického testu na okultní krvácení do stolice (qFIT).

Články na NZIP

  • Rakovina tlustého střeva a konečníku: screeningový program

    Program screeningu kolorektálního karcinomu funguje v České republice již od roku 2009, ale až v roce 2014 (po zahájení adresného zvaní) se stal plošným a celopopulačním [1]. Teprve od ledna 2014 tak lze hovořit o systematickém a standardizovaném programu screeningu kolorektálního karcinomu. Nejspolehlivější metodou, jak odhalit zhoubný nádor tlustého střeva nebo konečníku ve velmi časném stadiu, je kolonoskopie. Screening kolorektálního karcinomu zvyšuje šanci pacientů na úplné uzdravení i na přežití.

  • Screeningové programy

    Screening neboli vyhledávání rizikových nemocí v populaci představuje velmi užitečný nástroj cílené prevence. Tento program je organizován Ministerstvem zdravotnictví ČR a příslušnými odborníky a každoročně u nás odhalí tisíce nádorových onemocnění, jejichž nositelé by jinak vůbec netušili, že nějaké onemocnění mají. Odhalíme díky tomu nádory, které se ve své počáteční fázi dají ještě velmi dobře léčit. A pacienti nemusí umírat.

  • Rakovina tlustého střeva a konečníku: diagnóza

    Čím dříve je střevní polyp nebo kolorektální karcinom diagnostikován, tím větší je šance na úplné vyléčení. Rakovina tlustého střeva a konečníku se obvykle vyvíjí ze střevních polypů po dlouhou dobu a typické příznaky vyvolává až v pozdním stadiu. Proto mají zcela zásadní význam preventivní vyšetření, která umožňují včasné odhalení a odstranění nádoru nebo jeho prekurzorů. Pokud již existuje podezření na kolorektální karcinom, lze diagnózu potvrdit různými vyšetřovacími metodami [1].

  • Programy prevence (screeningu) zhoubných nádorů v ČR

    Zhoubná nádorová onemocnění (rakovina) prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku představují pro české muže a ženy stále závažný zdravotní problém, a to i přesto, že lze těmto onemocněním velmi dobře předcházet včasnou prevencí. V České republice jsou dostupná preventivní vyšetření pro odhalení těchto vážných onemocnění. Tato vyšetření, tzv. screening zhoubných nádorů, jsou poskytována zcela zdarma, jsou bezpečná, bezbolestná, prokazatelně umí zabránit mnoha zbytečným úmrtím na tato onemocnění a jsou plně podporována a doporučována českými i zahraničními odborníky.

Doporučené zdroje

  • Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice

    Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice byl zahájen již v roce 2000: screeningovou metodou tehdy byl test okultního krvácení do stolice prováděný jednou za dva roky. Od roku 2009 si mohli lidé starší 55 let zvolit jako primární screeningovou metodu kolonoskopii, v roce 2020 byla věková hranice snížena na 50 let. Screeningová kolonoskopie má být prováděna jednou za deset let. Screening kolorektálního karcinomu doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) a Rada Evropské unie. Systém pro sběr dat i monitorování jeho účinnosti jsou v souladu s mezinárodními doporučeními, které vydává Evropská komise.

    Přejít na externí zdroj
  • Screening rizika předčasného porodu zavedením programu QUiPP

    V České republice se incidence předčasných porodů dlouhodobě pohybuje okolo 8 % a je druhou nejčastější příčinou perinatální úmrtnosti a nemocnosti novorozenců. Projekt zavádí původně britský screeningový programu QUiPP do prostředí českého zdravotnictví. Cílem projektu je optimalizovat péči o jinak asymptomatické těhotné ženy s vysokým rizikem spontánního předčasného porodu. U žen se zatíženou porodnickou anamnézou, ale jinak asymptomatických, se zkráceným děložním hrdlem pod 25 mm bude provedeno neinvazivní biochemické vyšetření cervikovaginálního sekretu pro vyhodnocení kvality a kvantity fetálního fibronektinu. Pro ženy, které budou pozitivní ve všech třech ukazatelích programu QUiPP, bude vytvořen speciální léčebně-preventivní program v ambulanci perinatologického centra. Těmto ženám bude poskytnuta odborná péče pro prevenci a oddálení předčasného porodu.

    Přejít na externí zdroj
  • Časný záchyt tyreopatií v těhotenství

    Hormony štítné žlázy mají nezastupitelný význam pro úspěšné otěhotnění, pro vývoj plodu i pozdější psychosomatický vývoj dítěte. Neléčená onemocnění v těhotenství mohou mít negativní dopady jak na průběh těhotenství, tak na vývoj dítěte. Myšlenkou programu je časné odhalení onemocnění štítné žlázy u těhotných žen, a to změřením hladiny hormonů štítné žlázy a protilátek v krvi, nejpozději do ukončeného 13. gestačního týdne těhotenství. V případě zjištění rizikových hodnot, bude těhotná žena odeslána k došetření na endokrinologii a následně zváženo zahájení léčby.

    Přejít na externí zdroj
  • Sekundární prevence osteoporotických zlomenin u osob nad 50 let věku po první prodělané osteoporotické zlomenině

    Osteoporóza je onemocnění skeletu charakterizované poruchou mechanické odolnosti kosti se zvýšeným rizikem vzniku zlomenin (80 % zlomenin nad 50 let věku je osteoporotických). Prodělaná osteoporotická zlomenina zvyšuje 2-5krát riziko vzniku další osteoporotické zlomeniny. Se zlomeninou kosti stehenní je spojená vysoká úmrtnost (19 % v 1. roce po prodělání zlomeniny). Pilotní projekt ověří fungování koordinovaného vyhledávání pacientů s osteoporózou po prodělané zlomenině s následným diferenciálně–diagnostickým vyšetřením na osteologickém pracovišti a případnou léčbou osteoporózy a intervencí k prevenci pádů. Projekt povede ke změně stávající organizace péče o pacienty s osteoporózou, ke zvýšení efektivity jejich vyhledávání a tím k poklesu počtu následných osteoporotických zlomenin po první prodělané zlomenině.

    Přejít na externí zdroj