Rozštěp patra a/nebo rtu

Jaké mohou být příčiny a kdy nejdříve je možné tuto vrozenou vadu zjistit? Které zdravotní problémy mohou s uvedenou diagnózou souviset? Co obnáší léčba a jaké zákroky, při této rozštěpové vadě, je třeba podstoupit? Odpovědi na tyto otázky a další informace k danému tématu, naleznete v uvedených zdrojích.

Pokračujte na původní zdroj

Rozštěp patra a/nebo rtu

Více v kategorii Vrozené vývojové vady

Články na NZIP

  • Vrozené srdeční vady: příznaky, diagnóza, léčba

    Škála vrozených srdečních vad je velmi široká, vady mohou postihovat jednu nebo více částí srdce (např. srdeční chlopně či přepážky) nebo cévy v blízkosti srdce. Včasná diagnóza je zásadní pro včasné provedení vhodných zákroků. Díky velkému pokroku v léčbě vrozených srdečních vad v posledních několika desetiletích dnes přežije a dosáhne dospělosti přibližně 90 % postižených dětí.

  • Rozštěpy rtu a patra

    Rozštěpy rtu a patra jsou druhé nejčastěji se vyskytující vrozené vývojové vady, hned po vrozených vadách končetin. Ve střední Evropě se rozštěpy rtu a patra vyskytují u jednoho z 600 až 700 novorozenců, přičemž chlapci jsou postiženi o něco častěji než dívky. Diagnóza je většinou stanovena ještě během těhotenství. Léčba může být zahájena hned po porodu a většinou pokračuje až do dosažení dospělosti. Cílem léčby je funkční i estetická rehabilitace pacienta. Optimálních výsledků lze dosáhnout pouze účinnou mezioborovou spoluprací, kdy jsou do léčby zapojeni odborníci z mnoha disciplín [1].

  • Chlopenní vady: příčiny a příznaky

    Při chlopenních vadách je narušena funkce jedné nebo více srdečních chlopní, čímž dochází k trvalým změnám v průtoku krve srdcem a v důsledku toho i celým oběhovým systémem. Příznaky se mnohdy objeví až dlouho po vzniku chlopenní vady, protože srdce obvykle dokáže poruchy po dlouhou dobu kompenzovat. Vznik chlopenní vady může mít různé příčiny.

  • Chlopenní vady: diagnóza a léčba

    Chlopenní vady často nezpůsobují po dlouhou dobu žádné obtíže a objeveny bývají spíše náhodou. Vždy však musí být brány vážně, protože obvykle se časem zhoršují, a tak ovlivňují nejen kvalitu života, ale mohou život i zkracovat. Léčba závisí na typu a závažnosti onemocnění.

Doporučené zdroje

  • Refrakční vady

    Které refrakční vady rozlišujeme a jaký je způsob jejich korekce? Jak probíhá laserová operace oka a pro koho je vhodná? Může monitor poškodit zrak a existuje způsob, jak šetřit oči při práci u počítače? Odpovědi a další informace, které se týkají dané tématiky, naleznete v uvedených zdrojích.

    Přejít na externí zdroj
  • Tupozrakost (amblyopie)

    Co je tupozrakost, proč k ní dochází, jaké má projevy a ve kterém věku vzniká? Jak se diagnostikuje a léčí toto oční onemocnění? Na jakém principu je založena léčebná metoda, při které dítě nosí okluzor? Z jakého důvodu by měl být zrak kontrolován už od dětství? Odpovědi na uvedené otázky a další informace, které se týkají očních vad, naleznete v uvedených příspěvcích.

    Přejít na externí zdroj
  • Poruchy zraku

    Jak často by se mělo chodit na vyšetření zraku a které oční vady už umí lékaři odstranit operativně? Proč by měli diabetici a lidé s vysokým krevním tlakem absolvovat pravidelné prohlídky očního pozadí? Jaké jsou nejrozšířenější oční vady u dětí? Odpovědi a další informace, které se týkají zraku, naleznete v uvedených zdrojích.

    Přejít na externí zdroj
  • Fenylketonurie

    Zdroje věnované příčinám, příznakům, diagnostice a léčbě fenylketonurie. Příspěvky přinášejí informace, které se týkají včasného záchytu nemoci (novorozenecký screening) a celoživotní fenylketonurické diety, včetně návodů na sestavování jídelníčku. Prostor je poskytnut také dalším dědičným metabolickým poruchám, ke kterým se řadí například homocystinurie.

    Přejít na externí zdroj