Mozková mrtvice

Zdroje věnované prevenci, příčinám, rizikovým faktorům, příznakům, diagnostice, léčbě a následkům mrtvice. Najdete informace, jakým způsobem se postupuje a podává první pomoc v případě podezření na mrtvici. Také se dozvíte, jak probíhá rehabilitace po prodělané mrtvici.

Pokračujte na původní zdroj

Mozková mrtvice

Více v kategorii Mozek a nervy

Články na NZIP

  • Cévní mozková příhoda a deprese

    Po CMP se pacientovi i jeho příbuzným často náhle změní život, a to nejen v důsledku fyzických postižení. V některých případech se mění i psychika pacienta. Náhlá ztráta schopností, pocity bezmoci nebo nejistoty ohledně budoucnosti mohou vést k rozvoji deprese. U pacientů po CMP je navíc často obtížné zjistit, zda je člověk po cévní mozkové příhodě pouze skleslý, nebo zda se u něj již rozvinula deprese. V každém případě je potřeba s psychikou pacienta pracovat a depresím předcházet nebo – pokud se již vyvinuly – je léčit.

  • Cévní mozková příhoda: prevence

    Cévní mozková příhoda může postihnout prakticky kohokoli, bez ohledu na věk. CMP totiž není příznakem stáří, jak se mnozí lidé domnívají. Ačkoli riziko se s věkem zvyšuje, nízký věk ještě neznamená, že by člověk byl zcela bez rizika CMP. Roli hrají také dědičné faktory: zvýšené riziko CMP mají lidé, jejichž blízcí pokrevní příbuzní prodělali mozkovou mrtvici.

  • Akutní cévní mozková příhoda: co to je?

    Při CMP platí, že nic není v tuto chvíli tak důležité jako čas. Každá minuta oběhové poruchy v mozku nebo krvácení do mozku jej poškozuje. Čím dříve je zahájena léčba, tím vyšší má pacient šanci na přežití mrtvice a záchranu mozkových buněk, a tím i na co nejúčinnější prevenci vážného poškození mozku. Diagnostika a akutní léčba mrtvice proto vždy znamenají závod s časem. Nejzazším limitem pro optimální zahájení léčby jsou čtyři a půl hodiny od prvních známek ischemické cévní mozkové příhody.

  • Cévní mozková příhoda: co to je?

    Cévní mozková příhoda vzniká následkem náhlého problému s krevním zásobením mozku. Výsledkem je, že nervové buňky (neurony) mozku nemají dostatek kyslíku ani živin a odumírají. Existuje několik mechanismů, které k této situaci mohou vést.

Doporučené zdroje

  • Meningitida

    Zdroje věnované původci, prevenci, příznakům, nákaze, komplikacím, diagnostice a léčbě meningitidy (zánět mozkových blan). Dozvíte se, kterým příznakům je třeba věnovat zvýšenou pozornost, proč je nutné co nejdříve v případě potvrzení diagnozy zahájit léčbu a jakou věkovou skupinu nejčastěji postihuje toto onemocnění.

    Přejít na externí zdroj
  • Roztroušená skleróza

    Zdroje věnované příčinám, rizikovým faktorům, příznakům, diagnostice a léčbě roztroušené sklerózy. Dozvíte se, jak žijí lidé, u kterých byla tato nemoc diagnostikovaná a také, že tato diagnóza nemusí nutně znamenat konec aktivního života.

    Přejít na externí zdroj
  • Mozková mrtvice

    Zdroje věnované prevenci, příčinám, rizikovým faktorům, příznakům, diagnostice, léčbě a následkům mrtvice. Najdete informace, jakým způsobem se postupuje a podává první pomoc v případě podezření na mrtvici. Také se dozvíte, jak probíhá rehabilitace po prodělané mrtvici.

    Přejít na externí zdroj
  • Syndrom karpálního tunelu

    Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě syndromu karpálního tunelu. Kde se nachází karpální tunel a jaká je jeho stavba? Kteří lidé tímto syndromem trpí, kdy je možné jej klasifikovat jako nemoc z povolání a jaký režim je doporučován po operaci karpálního tunelu? Nejen těmito otázkami se zabývají uvedené příspěvky.

    Přejít na externí zdroj