Kyselina listová

Kategorie: Co je co ve výživě – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Kyselina listová se vyskytuje v naší stravě obvykle v dostatečném množství. Její deficit hrozí prakticky pouze při kojení a v těhotenství. Je důležitá zejména pro zdravý vývoj mozku a nervové soustavy.

Ilustrační obrázek Kyselina listová

Obvykle podáváme 800 µg prekoncepčně (před početím) a do 12. týdne těhotenství 400 µg. Podávání kyseliny listové snižuje výskyt rozštěpů a je důležité u některých poruch koagulace (srážlivosti krve, mutace MTHFR), kterou trpí až 10 % populace. Nejbohatší zdroje kyseliny listové jsou uvedeny v tab. 1.

Tabulka 1: Nejbohatší zdroje kyseliny listové

Potravina (100 g) Kyselina listová (µg)
droždí 1020
játra kachní 700
játra kuřecí 380
pšeničné klíčky 304
sójové boby 230
játra hovězí, vepřová 220
petrželová nať 170
pšeničné otruby 164
fazole bílé 130
řepa červená 93
kapusta zimní 90
kapusta kadeřavá 90
chřest 86
zelí 83
špenát 78
kapusta růžičková 78
vlašské ořechy 77
lískové ořechy 71
vejce vařené 62
chléb celozrnný 60
mák 60
játrová paštika 60


Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Více v kategorii Co je co ve výživě

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Vláknina

    Vláknina

    Co je co ve výživě

    Většinu příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují stravitelné polysacharidy, např. škrob, a jen menšinu di- a monosacharidy, tedy jednoduché cukry. V trávicím traktu dochází ke štěpení stravitelných škrobových polysacharidů i disacharidů na monosacharidy. Velký význam má také příjem nestravitelných polysacharidů (vlákniny) potravou.

  • Ilustrační obrázek Bezezbytková dieta

    Bezezbytková dieta

    Co je co ve výživě

    Pod pojmem „bezezbytková dieta“ se rozumí šetřící dieta s omezením vlákniny. Je vhodná, pokud chceme omezit zátěž střeva (např. při zánětlivých onemocněních) nebo kvantum stolice (záněty, vývody – stomie).

  • Ilustrační obrázek Fytoestrogeny

    Fytoestrogeny

    Co je co ve výživě

    Fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu působící jako ženské pohlavní hormony (estrogeny), částečně patří i pod pojem endokrinních disruptorů (látky, které zasahují do normálních funkcí endokrinního systému a mohou tak narušovat fyziologické funkce endogenních hormonů). Celá řada rostlin obsahuje tyto látky, které strukturálně i funkčně skutečně připomínají ženské pohlavní hormony – estrogeny.