Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa nemocných
  • Co je co ve výživě
  • Aktuální: Hladovění

Hladovění

Kategorie: Co je co ve výživě – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Hladovění se ve vývoji savců a v historii člověka vyskytovalo běžně. Člověk má řadu adaptačních mechanismů a tělesných zásob, aby se s hladověním po určitém období vyrovnal. Nejmenší je zásoba tekutin a člověk bez přísunu tekutin vydrží jen několik dnů.

Ilustrační obrázek Hladovění

Zkušenosti z protestních hladovek ukazují, že horní hranicí pro přežití úplného hladovění je 40–60 dnů. Příjem omezeného množství potravin může toto období velmi prodloužit. Po až 60denním hladovění zdraví jedinci snížili hmotnost o 40 % a obvykle umírali. Při poklesu hmotnosti o 5–8 % byl prokázán pokles obranyschopnosti se svalovou slabostí, pokles vitální kapacity a sekundového výdechu při funkčním vyšetření plic, narušení termoregulace a zhoršení nálady. Tyto změny se prohlubují při poklesu hmotnosti o 10 %. Nutriční intervence (odborný zásah do výživy) u této skupiny pacientů má obrovský význam. Sledováním orálního příjmu (tzn. příjmu ústy) u ohrožených pacientů lze předejít rozvoji komplikací hladovění.

Z lékařského hlediska rozlišujeme hladovění nestresové a stresové:

  • Stresové hladovění nastává typicky u pacientů s dalším vážným onemocněním v těle (obvykle nádor nebo zánět). Rychle pak dochází k poklesu hladiny bílkovin v těle a snížení obranyschopnosti, infekčním komplikacím a ohrožení života.
  • Nestresové hladovění je typické pro protestní hladovění, např. z politických či jiných důvodů, a pro psychická onemocnění, např. deprese či mentální anorexii. Zpočátku obvykle probíhá bez komplikací, při pokročilém úbytku hmotnosti přejde obvykle v hladovění stresové s poklesem bílkovin a často i infekčními projevy.

Hladovění je extrémním případem podvýživy (viz článek Dietní léčba podvýživy).

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Co je co ve výživě

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Dietní léčba podvýživy

    Dietní léčba podvýživy

    Zvláštní výživová opatření

    Malnutrice (podvýživa) je onemocnění podmíněné nedostatečným příjmem živin, neschopností vstřebávat živiny při nemocech trávicího traktu nebo nadměrným katabolismem (odbouráváním) tělesných zásob při závažném, např. nádorovém onemocnění. Malnutrici lze definovat jako poruchu složení těla s následnou poruchou funkce různých orgánů v důsledku nedostatku energie a živin.

  • Ilustrační obrázek k článku „Mentální anorexie: základní informace“

    Mentální anorexie: co to je?

    Poruchy příjmu potravy

    Mentální anorexie (lat. anorexia nervosa) je porucha příjmu potravy, kdy postižený výrazně omezuje množství konzumovaného jídla. Kromě toho pacient(ka) někdy nasazuje další „opatření“, kterými si udržuje podváhu, např. vyvolává zvracení.

  • Ilustrační obrázek Dieta u mentální anorexie nebo mentální bulimie

    Dieta u mentální anorexie nebo mentální bulimie

    Dieta u neurologických a duševních onemocnění

    Mentální anorexie a mentální bulimie jsou onemocnění, kde dietní léčba bývá součástí komplexní psychoterapeutické intervence.

  • Ilustrační obrázek Dieta u nádorových onemocnění – úvod

    Dieta u nádorových onemocnění – úvod

    Dieta u nádorových onemocnění

    Zatímco nutriční (výživové) faktory mohou hrát určitou roli v prevenci i ve vzniku nádorových onemocnění, je podíl dietních opatření v léčbě onkologických onemocnění sporný. Veškerých dietních změn lze u pacientů obecně docilovat jen velmi omezeně. To platí i o tak závažných onemocněních, jako je například obezita.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 21.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace