Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa nemocných
  • Co je co ve výživě
  • Aktuální: Glykemický index (GI)

Glykemický index (GI)

Kategorie: Co je co ve výživě – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Sacharidy se dostávají do krve rozdílnou rychlostí podle typu potraviny a typu přítomného sacharidu. Díky tomu může glykemie (hladina cukru v krvi) po jídle dosáhnout vysokých hodnot, které jsou jednoznačně škodlivé, nebo naopak málo významné. Stoupá-li hladina cukru v krvi pomalu, stačí být postupně přenášen do buněk, a nepřispívá tedy k rozvoji diabetických komplikací (aterosklerotické změny [ateroskleróza = kornatění tepen], poškození očí a ledvin). Této vlastnosti se u potravin říká glykemický index (GI). Každá potravina obsahující cukry má svůj GI.

Ilustrační obrázek Glykemický index

V roce 1977 popsal Jenkins snížení postprandiální glykemie po obohacení potravy viskózní (vazkou) vlákninou nebo při menším tepelném zpracování. Snížení postprandiální glykemie (glykemie po jídle) bylo vysvětlováno zvýšením viskozity (vnitřní tření kapaliny) potravy, fermentací ve střevě, ale i fyzikálním složením potravy.

V roce 1982 v časopise Diabetologie stejný autor popsal, že potraviny bohaté na sacharidy ve formě škrobu s nízkým obsahem vlákniny mají rozdílný vliv na postprandiální glykemii u diabetiků, ale i u zdravých jedinců. Tyto rozdíly vysvětloval Jenkins různou rychlostí trávení přijaté stravy.

V dalších studiích, které se zabývaly vstřebáváním glukózy při bolusovém (nárazovém) či kontinuálním podání (sippingu – usrkávání) potravy nebo při různé frekvenci příjmu potravy, se ukázalo, že odchylky jsou pravděpodobně spíše způsobeny rozdílnou resorpcí (vstřebání) glukózy.

Postprandiální glykemie – hladina glykemie u zdravých jedinců i diabetiků po jídle – je významný rizikový faktor ischemické choroby srdeční. Závisí na dvou hlavních faktorech:

  1. individualitě nemocného – inzulinová senzitivita (citlivost), funkce beta-buněk, gastrointestinální motilita (pohyblivost trávicího traktu), fyzická aktivita, trávení, vstřebávání, utilizace (zužitkovávání), oxidace přijaté potravy a denní variace uvedených faktorů;
  2. přijaté potravě – množství, skupenství, biologickém zdroji a rychlosti trávení polysacharidů, na množství cukrů, tuků, proteinů (bílkovin), vlákniny, na aciditě (kyselosti) potravy a způsobu přípravy potravy.

Glykemický index potravy je definován jako poměr plochy pod vzestupnou částí křivky postprandiální glykemie (glykemie po jídle) testované potravy, která obsahuje 50 g sacharidů a standardní potravy. Standardní potravou bylo zpočátku 50 g glukózy, později byla glukóza nahrazena bílým chlebem s obsahem 50 g sacharidů, protože chléb méně ovlivňoval motilitu žaludku.

I přes řadu kritických připomínek se stává GI součástí dietních doporučení v léčbě diabetiků obou typů. Potraviny s nižším GI jsou prevencí diabetu, u diabetiků je však efekt velmi závislý na celkové dávce (náloži) přijatého cukru (glucose load). Pacient často omezí potraviny s vyšším GI, ale jí pak větší množství potravin s nižším GI a pozitivní efekt mizí.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Co je co ve výživě

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Postprandiální glykemie

    Postprandiální glykemie

    Co je co ve výživě

    Glykemie po jídle (postprandiální glykemie) je jednoznačně významný faktor zvyšující riziko aterosklerózy (např. infarktu, kornatění tepen) u diabetiků i nediabetiků. Může být snížena přijímáním potravin s nižším glykemickým indexem, vhodnou léčbou diabetu (dobře zvoleným inzulinem či antidiabetiky, která dokážou postprandiální glykemii ovlivnit, např. glinidy).

  • Ilustrační obrázek Vláknina

    Vláknina

    Co je co ve výživě

    Většinu příjmu energie zajišťované sacharidy poskytují stravitelné polysacharidy, např. škrob, a jen menšinu di- a monosacharidy, tedy jednoduché cukry. V trávicím traktu dochází ke štěpení stravitelných škrobových polysacharidů i disacharidů na monosacharidy. Velký význam má také příjem nestravitelných polysacharidů (vlákniny) potravou.

  • Ilustrační obrázek Dietní postupy při akutní či chronické gastritidě

    Dietní postupy při akutní či chronické gastritidě

    Diety u onemocnění trávicího traktu

    Gastritida je odborný název pro zánět žaludku. Jak byste se měli stravovat při akutní gastritidě, a jak při chronické gastritidě?

  • Ilustrační obrázek Dieta u cukrovky 2. typu

    Dieta u cukrovky 2. typu

    Dieta u cukrovky

    Podobně jako u obezity je dieta historicky nejdůležitější součástí léčby diabetu 2. typu. Diabetes 2. typu je podmíněn především geneticky. Typicky se vyskytuje v rodinách. Riziko pro potomka dvou diabetiků je téměř 100%, pro potomka diabetika a nediabetika je dnes riziko vyšší než 50 %. Geneticky založený diabetik během života postupně obvykle onemocní složkami metabolického syndromu – androidní obezitou (obezitou mužského typu), hypertenzí (vysoký tlak krve), dyslipidemií (neuspokojivá hladina cholesterolu). V této fázi je důležitá dieta zaměřená na prevenci diabetu, která je schopna riziko diabetu 2. typu významně oddálit.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 21.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace