Infekce lidskými papilomaviry (HPV)

Od 1. ledna 2024 se rozšířilo věkové rozpětí pro bezplatné očkování proti lidskému papilomaviru (HPV). Nově je hrazené pro dívky a chlapce ve věku 11–15 let.

Výskyt

Infekce lidským papilomavirem (HPV) je virová infekce rozšířená u obou pohlaví, která se přenáší zejména sexuální cestou prostřednictvím přímého kontaktu s nakaženou osobou. Patří mezi celosvětově nejrozšířenější sexuálně přenosné infekce. Ve většině případů infekce HPV proběhne bez příznaků a samovolně odezní, aniž by způsobila nějaké zjevné příznaky nebo problémy. Někdy však může HPV infekce přetrvávat a po několika letech vyvolat abnormální změny (léze, až prekancerózy) kůže a sliznice, nejčastěji v anogenitální a orofaciální oblasti a může vést k závažným zdravotním komplikacím.

Lidské papilomaviry tvoří skupinu více než 100 typů virů. Asi 40 z nich může infikovat genitálie. Nejméně 14 typů HPV, klasifikovaných jako onkogenní „vysoce rizikové“ typy, může vyvolat karcinom děložního hrdla u žen a je spojeno i s jinými karcinomy. HPV 16 a HPV 18 jsou nejčastějšími „vysoce rizikovými“ typy viru: způsobují přibližně 70 % všech případů karcinomu děložního hrdla a jsou jednou z hlavních příčin rakoviny análního otvoru, rakoviny hrdla a dutiny ústní. „Nízkorizikové“ typy HPV, nejčastěji HPV 6 a HPV 11, jsou zodpovědné za přibližně 90 % případů genitálních bradavic (condyloma acuminatum).

Karcinom děložního hrdla je druhým nejčastějším karcinomem (první je karcinom prsu), který postihuje ženy ve věku 15–44 let v zemích Evropské unie. Každý rok je v EU hlášeno přibližně 33 tisíc případů onemocnění a 15 tisíc úmrtí.

Prevence

Základní prevence spočívá v dodržování zdravého životního stylu a omezení rizikových faktorů, jako jsou nechráněný sex, pohlavní aktivita v nízkém věku, větší počet sexuálních partnerů apod. Nedílnou součástí prevence je také očkování a pravidelné zdravotní prohlídky. Očkovací látky proti HPV jsou k dispozici od roku 2006. Účinnost proti typům HPV zastoupeným ve vakcíně je velmi vysoká (více než 90 %) a dlouhodobá. Očkování proti infekcím HPV dosahuje největšího přínosu, pokud je aplikováno a dokončeno před prvním kontaktem s virem, tedy před zahájením sexuálního života. Očkování v dospělosti může zabránit infekci jinými vysoce rizikovými typy HPV, které by mohly stav zhoršit.

V České republice jsou aktuálně schváleny dvě vakcíny proti HPV; dvouvalentní (HPV2) a devítivalentní (HPV9) vakcína, které jsou doporučeny pro prevenci onemocnění, jako jsou premaligní léze a karcinom děložního čípku, vulvální, vaginální a anální karcinomy, genitální bradavice související s HPV.

Očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti lidskému papilomaviru je podle zákona č. 48 z roku 1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, hrazenou službou, je-li očkování zahájeno od dovršení jedenáctého do dovršení patnáctého roku věku pojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůty stanovené v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěnce.

Česká vakcinologická společnost ČLS JEP doporučuje očkování proti onemocněním HPV jako [2]:

1. Rutinní očkování všem dívkám a chlapcům ve věku 11–14 let (do patnáctých narozenin), očkování je doporučeno zahájit co nejdříve s využitím HPV9 vakcíny. Očkování se provádí aplikací dvou dávek HPV9 vakcíny s odstupem 6-12 měsíců.
2. Záchytné očkování ve věku 15–26 let: očkování se provádí aplikací tří dávek HPV vakcíny ve schématu 0, 2, 6 měsíců.
3. Očkování po prodělané infekci HPV.

Příznaky onemocnění

Většina HPV infekcí (9 z 10) probíhá bezpříznakově, po určitém čase (1 až 2 roky) sama zcela odezní. Někdy však infekce HPV může přetrvávat, vytvářejí se abnormální změny (léze), z nichž se může vyvinout nádorové onemocnění (nejčastěji karcinom děložního hrdla, pochvy a vulvy u žen; u mužů karcinom penisu; u obou karcinom konečníku a karcinom v orofaryngeální oblasti (v oblasti dutiny ústní a hltanu). V případě nákazy nízkorizikovými typy HPV se infekce projevuje jako bradavice (verruca vulgaris, condyloma acuminatum, papilloma venerum).

Další důležité informace

Inkubační doba: V případě nákazy nízkorizikovými typy HPV (bradavice) je inkubační doba nejčastěji 2–3 měsíce, u vysoce rizikových HPV nelze inkubační dobu přesně definovat.

Původce: Původcem onemocnění je lidský papilomavirus (zkratka HPV pochází z anglického názvu human papillomavirus), čeleď Papillomaviridae.

Zdroj: Rezervoárem viru je infikovaný člověk.

Přenos: Přenos HPV infekce je určen několika faktory, zejména citlivostí hostitele, velikostí infekční dávky a délkou kontaktu. K přenosu infekce dochází převážně pohlavní cestou, přímým stykem při úzkém kontaktu, dotykem kůže, sliznic, může k němu dojít tedy i při nepenetrativním styku (například prsty, ústy), případně nepřímo kontaminovanými předměty. Možný je i přenos infekce z matky na dítě během porodu při průchodu porodními cestami. Přenesení viru přes placentární bariéru z matky na plod během těhotenství není vyloučeno.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: Míra kolonizace HPV (a tím i nakažlivost) během života kolísá, 80 % sexuálně aktivních osob se s HPV infekcí setká, první kolonizace HPV se objevuje brzy po zahájení pohlavního života. Vnímavost je všeobecná. Infekce je spojována zejména se vznikem rakoviny děložního hrdla u žen; infikují se ale i muži, kteří mohou být zdrojem nákazy pro své partnerky.

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: HPV – human papillomavirus, lidské papilomaviry (odkaz vede na web szu.gov.cz)
2. České vakcinologická společnost ČLS JEP: Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP k očkování proti infekcím způsobených lidským papilomavirem (HPV) (odkaz vede na web vakcinace.eu)
3. Borek Sehnal, Jiří Sláma: Dopady profylaktické vakcinace proti HPV infekci na výskyt patologií děložního hrdla. Vakcinologie 2022, 16(1): 22–28. (odkaz vede na PDF soubor na webu vakcinologiecasopis.cz, 7.5 MB)
4. World Health Organization: Human papillomavirus vaccines: WHO position paper, December 2022. Weekly Epidemiological Record No 50, 2022, 97, 645–672. (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
5. Evropský informační portál o očkování: Lidský papilomavirus (odkaz vede na web vaccination-info.europa.eu)
6. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC): Human papillomavirus [Lidský papilomavirus] (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
7. Tomáš Fait: Dnešní situace v boji s HPV infekcí. Medicína pro praxi 2020, 17(4): 253–257. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 521 kB)